Hrozba vyhrocení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, k jejímuž naplnění dochází v těchto dnech, v celém prvním čtvrtletí podvazovala průmyslovou produkci v Německu, které je na Číně značně závislé. Ochabování průmyslové produkce v Německu následně brzdilo průmyslovou výrobu také v České republice. Ke zvolnění růstové dynamiky došlo také ve stavebnictví, kde však byla důvodem vyšší srovnávací základna loňského roku, daná nebývale teplou zimou roku 2018, a také kapacitní omezení celého segmentu tuzemského stavebnictví.
Za celý letošní rok vykáže tuzemská ekonomika růst ve výši 2,3 procenta. Klíčové hrozby stále číhají v zahraničí. Jde zejména o další eskalaci americko-čínské obchodní války, možné zahájení americko-evropské obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a stále možný tvrdý brexit ve druhé polovině roku.
Bohužel česká ekonomika i letos nadále zaostává za ekonomickým výkonem zemí Visegrádské čtyřky. Polská ekonomika podle konsensu trhu rostla v letošním prvním čtvrtletí tempem 4,4 procenta, maďarská podle odhadu přidala 4,8 procenta a slovenská 3,6 procenta.
Důvodem horšího výkonu české ekonomiky v porovnání s dalšími zeměmi regionu, který je charakteristický už pro několik posledních čtvrtletí, je těsnější ekonomická svázanost Česka s Německem, palčivější kapacitní omezení české ekonomiky, jež vystihuje napjatá situace na trhu práce a rekordně nízká míra nezaměstnanosti, ale také například slabší fiskální rozmáchlost českých vlád uplynulých let. Ta se pozitivně zrcadlí v citelně nižší úrovni veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu, než jakou vykazují další země Visegrádské skupiny.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
